Jesle Praha 9 Černý Most

změn. V padesátých letech měla žena pracovat a budovat socialismus. Navíc po válce bylo z ekonomických důvodů potřeba zaměstnávat i ženy, proto se jesle velmi rozšířily. V letech se zvyšovaly obavy z infekcí, které se rychleji a snáze šířily v dětských kolektivech, a psychologové jako a Matějček navíc začali poukazovat na negativní vlivy kolektivních dětských zařízení, zejména v kontextu psychické deprivace. V letech byly jesle společensky odmítnuty jako zařízení spojené s komunistickým režimem a navíc přestaly být dotovány, jejich cena se stala pro mnohé rodiče příliš vysoká a počet zařízení rapidně klesl Dundová, V roce byla zavedena třírychlostní rodičovská dovolená, která zejména matky s vyššími příjmy motivuje k nástupu do zaměstnání již v době, kdy jejich dítě dosáhne věku dvou let. Jesle, které byly zahrnuty do námi sledovaného vzorku, navštěvují nejčastěji děti právě mezi druhým a třetím rokem věku. V roce bylo v Praha 14 České republice jeslí s kapacitou dětí Malečková, Typltová, Český statistický úřad uvádí, že míst je nedostatek, případně jejich dětských jeslích Černém Mostě lokace či finanční náročnost nedovolují rodinám tato zařízení využívat. Jesle jsou v současnosti zdravotnická zařízení, spadají pod jesle Černý Most Ministerstvo zdravotnictví ČR a jejich úkolem je zajištění všestranného rozvoje dětí zpravidla do tří let věku. V naprosté většině Chvaly případů se jedná o jesle s denním provozem Kuchařová, Svobodová, Sestry zde mívají na starosti v průměru sedm až osm dětí. Rodičům

jsou zde nabízeny dvě základní varianty. Jednou z nich je každodenní návštěva jeslí přibližně na šest až devět hodin, druhou Lehovec možností je takzvaná pětidenní návštěva, kdy dítě dochází pouze na pět dní v měsíci, a rodič tak nepřichází o rodičovský soukromé jesličky Černým Mostem příspěvek. Jako nejčastější důvod zařazení dětí na pět dní v měsíci do jeselského zařízení rodiče uvádí zvykání si dětí na život v kolektivu Kuchařová, date unknown Kojenecké ústavy v ČR Kojenecké ústavy poskytují ústavní a výchovnou péči dětem, jejichž Jahodnice vývoj je ohrožen zejména z důvodu nevhodného domácího prostředí. V českých zemích mají tyto instituce dlouhou tradici. Jsou známy zákony už z roku které ukládaly státu a obcím povinnosti ohledně péče o opuštěné děti, a už v této době se zároveň rozvíjela i služba obdobná dnešní pěstounské péči. První kojenecký ústav vznikl v roce v Praze. Děti sem byly přijímány zejména v případě osiření nebo ze zdravotních důvodů, např. izolace od rodičů s tuberkulózou. Komunistická vláda pak zřizování kolektivních zařízení

Černého Mostu dětskými jeslemi

pro děti podporovala a počet dětí umísťovaných do kojeneckých ústavů rostl. V roce byla dokonce zrušena pěstounská péče a dětí z ní bylo umístěno do kojeneckých ústavů a dětských domovů. Do těchto zařízení byly umísťovány i děti odpůrců režimu. Podpora jesle Černý Most kojeneckých ústavů státem měla paradoxně mnohá pozitiva jako například kvalitní personální zastoupení pediatr, dětské sestry atd., které se víceméně udrželo dodnes. Ve většině zahraničních zemí se jednalo spíše o službu sociální či dokonce charitu, u nás měly