Jesle Praha 5 Lahovice

severských zemích, ale i v Rakousku a Německu přibližně žen, přičemž lze předpokládat, že u mladých matek s dětmi bude tento podíl Lahovičky ještě vyšší. Hodnoty můžeme chápat jako kognitivní reprezentace lidských potřeb a jako standard, který řídí a ovlivňuje jednání, postoje a hodnocení. Jsou to totiž kritéria, která člověk používá na hodnocení činů, osob a událostí, neboť jsou to současně také i koncepty toho, co je žádoucí, náležité či dobré. Hodnoty pak určují to, jaké zaujímá člověk postoje. Postoje můžeme definovat jako Praha 12 připravenost reagovat určitým způsobem na určitý stimul Rabušic, Hamanová Postoje a hodnoty občanů postkomunistických zemí jsou odlišné od hodnot uznávaných v západních zemích Evropy, jak ukazuje napríklad výzkum postojů Marie Valentové. Lidé v postkomunistických zemích očekávají od státu větší podporu než lidé v ostatních zemích, kladou důraz na přímou finanční podporu rodin s dětmi. Zastávají méně liberální názory v oblasti genderového rozdělení práce. Jen v těchto zemích se totiž našli lidé podporující názor, že muži jesle Lahovice mají vydělávat a ženy se starat o domácnost a o děti. Tento názor se pak v praxi střetává často zastávaným názorem, že muži a ženy by dětskými jeslemi Lahovicím měli do rozpočtu přispívat stejně Valentová, č. Zaměstnanost v úplných rodinách podle věku nej mladšího dítěte v ČR Oba zaměstnáni Hodnota mateřstvírodičovství a vůbec hodnota dětí je nejen v ČR velmi vysoká. V ČR navíc nacházíme specifickou normu, a to, že pro

psychický a emoční vývoj malého dítěte i pro jeho bezproblémový vývoj později je vhodné, aby s ním v raném období zůstávala doma matka Bartáková Postupně se zde institucionalizovala představa, že by matka měla být doma s dítětem zhruba do jeho tří let. Tato norma je Praha 16 silná i dnes a je překvapivě rezistentní navzdory celospolečenským změnám. Dudová poukazuje na to, že věkové hranice od kdy je dítě považováno za zralé pro pobyt v kolektivu, jsou kulturně dané a v různých zemích Evropy různě vymezené. V některých zemích jsou děti Lahovicemi jesličky mladších let vnímány jako zralé pro pobyt v kolektivu, ale doba pobytu v něm by neměla přesahovat tři dny v týdnu. V Německu je například lahovické pražské plavme dětem

soukromé jesličky Lahovic

pobyt v zařízeních péče o děti omezen počtem hodin, které v nich děti mohou denně strávit Gender studies Pověst jeslí byla pošramocena již v průběhu let století, kdy podle soudobých výzkumů převládal odmítavý postoj k jeslím a to především z důvodu častých hromadných nákaz, které nejen neprospívaly dětem, ale Například v bývalé NDR si politikové a veřejnost nikdy nekladla otázku, zdaje péče pro děti přínosná, ale jak by mohla být zlepšena. Zatímco v NDR oficiální média podporovala diskurz veřejné pečovatelské péče o děti, Barrandov v ČR taková důvěra nebyla. Veřejnost akceptovala jesle pouze jako prostředek pro matky samoživitelky z ekonomických důvodů a pro ženy silně orinetované na kariéru. Zároveň se stal běžný názor, že ženská zaměstnanost je škodlivá pro malé děti. Přerušování ženské jesle Lahovice kariéry se stalo nejen institucionalizované, ale také sociálně akceptované Hašková, Klenner, také omezovaly možnosti matek vykonávat