Jesle Praha 1 Malá Strana

pracujících žen až na což ovšem souvisí s potřebou růstu počtu zařízení péče o nejmenší děti. Podle Lisabonské strategie by Petřín veřejná zařízení měla zajišťovat péči nejméně pro dětí do tří let věku. Matky, které se chtějí během rodičovské dovolené soukromými jeslemi Malé Strany vrátit do pracovního procesu z důvodu zvýšení finančního příjmu rodiny či z hlediska jejich profesního růstu mohou kromě výpomoci jesle Malá Strana prarodičů, zvolit jesle nebo využít služeb mikrojeslí. Mikrojesle Zvláštním způsobem je upravena činnost mikrojeslí, které jsou uvedeny v metodickém pokynu MZ o zásadách pro zřizování a provoz mikrojeslí. Mikrojesle je možné zřizovat v oblastech, kde není dostatečný počet míst v jeslích či kde nebyla možnost založit jesle. Zároveň se péče se v počtu tří až pěti dětí uskutečňuje v domácnosti pečující osoby. Podmínkou je, aby tyto prostory byly zdravotně nezávadné a vyhovovaly svými rozměry. Zřizovatelem mikrojeslí je obec, Malostranská popřípadě družstvo, pro které je závazná vyhláška o provozu jeslí. Matky, které potřebují zajistit péči o své dítě, mohou kromě dosud popsaných možností využít také soukromou placenou péči o děti do tří let věku, které se věnuji v následující kapitole. Soukromá placená péče o děti do tří let věku V dnešní době mají již české matky k dispozici možnost využít soukromou placenou péči o nejmenší děti. Pasleau a Schopp uvádí, že na základě několik let rostoucího počtu pracujících žen, uplatňovaného dvoupříjmového

modelu domácnosti, zvyšujícího se počtu neúplných rodin, rostoucí kvalitě života, dochází k nárůstu poptávky po tzv. day to day Staroměstská managementu, jenž obsahuje kromě péče o děti také práce v domácnosti.Využívání placené péče o děti tedy nelze vnímat pouze jako Hradčanská potřebu moderní doby. Už od pradávna se matky potýkají s problémem, jak skloubit pracovní povinnosti a péči o děti. Badinter která se těhotenské cvičení nedaleko Prahy 5 Malé Strany

jesle Malá Strana

zabývá mateřským citem, soukromou formu péče vystihuje na příkladu Francie osmnáctého století, kde si matky často najímaly kojné. Rozdílné společenské postavení rodin se vzhledem k péči o dítě projevovalo v tom, že buď matky své dítě nosily ke kojným nebo kojné pečovaly o dítě v domácnosti matek. Nebo li, čím mělo dítě nižší sociální status, tím větší byla jeho vzdálenost od matky Badinter, Autorka dále popisuje, že se pravděpodobně nejednalo o nedostatek lásky matek ke svým dětem, protože především u matek z nižších sociálních vrstev šlo o otázku přežití. Také postup, jak si opatřit kojnou, ovlivňovalo společenské zařazení rodiny. Matky ze sociálně nižších vrstev mohly kojnou najít prostřednictvím poslíčka nebo se po narození dítěte domluvily s jinou matkou, která by se ho ujala. jesličky Malou Stranou Další možnost zajištění péče o dítě představovaly zprostředkovatelky, se kterými se bylo možné setkat většinou na tržištích Badinter, a které lze považovat za někdejší alternativu současných zařízení nabízejících soukromou placenou péči o děti. V dnešní Malé Straně soukromé jesličky době se již nejedná o potřebu kojných, avšak o péči o nejmenší děti. Tyto situace ovšem spolu analogicky souvisí, protože v obou