Jesle Praha 2 Zvonařka

co jim tato angažovanost a dobrovolná práce přináší pozitivního, a v čem jim získaná zkušenost může pomoci v budoucím životě. Při výzkumu jsem použila metodu ohniskové skupiny za účasti žen z konkrétního mateřského centra. Při psaní práce jsem vycházela především ze sociologické literatury. Problematikou žen na mateřské dovolené se zabývají také různé organizace podporující genderovou rovnost, jesle Zvonařka které v posledních letech realizují mnohé výzkumy především v oblasti slaďování pracovního a rodinného života, postavení žen na trhu práce a změn genderových stereotypů ve společnosti. Na závěr bych chtěla upozornit na drobný termínový problém. Dříve se čas, kdy žena byla s malým dítětem doma označoval jako mateřská dovolená. V roce došlo k termínové diferenciace, kdy se mateřskou dovolenou nazývá Zvonařka prvních týdnů a na ně navazuje dovolená rodičovská. V běžné mluvě se často celému období, kdy je žena doma, říká mateřská Folimanka dovolená. V textu jsou proto termíny rodičovská a mateřská dovolená v některých případech používány jako synonyma. I Rodina a její současná proměna V současné době slyšíme ze všech stan, že rodina je v krizi, že uzavírat manželství není moderní. Navíc pokud jich více jak padesát procent končí rozvodem, stává se manželství velkým rizikem. V souvislosti s tím dochází nejen ke snižování jesle Zvonařka sňatečnosti, ale také porodnosti a ke zvyšování věku prvorodiček. Je to dobře nebo špatně Proč se to děje a kdo za to může Hned na

počátku je třeba zdůraznit, že celá společnost v České republice je stále v běhu přerodu od socialismu k demokracii. Projevuje se to nejen cvičením dětí Prahou 2 Zvonařkou

dětským jeslím Zvonařky

v rodinném životě a rodičovství, ale ve fungování všech sociálních systémů. Již dlouho se mluví o nutnosti sociální a penzijní reformy, protože naše společnost stárne. Průměrný věk se zvyšuje, počet narozených dětí se snižuje. Dochází dokonce k tomu, že jesličky Zvonařkou vymíráme, neboť více lidí v České republice zemře, než se jich narodí. Aby dosud nastavený sociální systém mohl fungovat na stejných principech jako v minulých letech, znamená to stále větší daňovou zátěž pro ekonomicky aktivní část obyvatelstva. Tato skupina lidí Karlov musí vydělat nejen na zabezpečení sebe a své rodiny, ale také na důchody pro seniory, dávky pro sociálně slabé často nepracující spoluobčany, na bezplatné školství a zdravotnictví nejsou v pravém slova smyslu bezplatné, když se platí z daní občanů. Stát proto méně I.P.Pavlova na daních vybere a přitom stále roste skupina těch, kteří by jeho pomoc potřebovali. Pomoci od státu se v důsledku těchto změn dostává stále více jen těm nejpotřebnějším žijícím na hranici životního minima. Ostatní se o sebe musejí postarat sami, což není v dnešním prostředí dravé a globální ekonomiky vůbec jednoduché. Velká část rodin s dětmi, kde pracují oba rodiče, se obvykle pohybuje v příjmovém pásmu těsně nad nárokem pro poskytnutí například přídavků na děti. Čermáková, s. Uprostřed toho všeho stojí rodina, sama Zvonařce soukromými jeslemi o sobě dosti křehká a různorodá jednotka státu. Už to není jen maminka, tatínek a děti, tedy ta klasické a všude zmiňovaná úplná