Jesle Praha 10 Hrdlořezy

Odlišná je hra dětí, hra dospělých či hra zvířat přesto se stále jedná o hru. S ohledem na téma práce se alespoň pokusím o zachycení základních rysů hry dětí Hra je nejčastější činností dítěte, má komplexní charakter, což znamená, že se v ní angažuje celá osobnost a zároveň i rozvíjejí všechny její složky a různé stránky Opravilová, s. Základním znakem dětské hry je to, že jejím cílem Jarov je hra samá. Provádění hrové činnosti přináší dítěti potěšení samo o sobě, nejde o výsledek. To, že se dítě při hře něčemu naučí, rozvine své schopnosti či dovednosti je jakým si vedlejším produktem hry. Tímto se hra odlišuje od učení, protože to si klade za soukromé jesle Hrdlořezech cíl něco naučit, rozvinout schopnosti s. Severová, s. Teorie hry Tak jako je obtížné vůbec definovat hru, je těžké najít v odborné literatuře teorii hry, která by byla schopna všeplatně postihnout a vysvětlit význam a funkci hry pro člověka, pro lidstvo, pro ostatní Zborov živočichy Taková teorie zřejmě neexistuje. Různé teorie a koncepce hry můžeme najít v psychologii, pedagogice, ale také filozofii, kulturní antropologii a jiných vědách. Osobně se, vzhledem k tématu této práce, stručně zaměřím na nejčastěji zmiňované teorie hry, které se snaží o vysvětlení významu a funkce této činnosti v ontogenetickém vývoji jedince. Na praktickou cenu hry upozorňovali již antičtí filozofové, jako např. Platón či Aristoteles. Její význam, zvláště pro učení, nepodceňovali ani Komenský, Rousseau, Pestalozzi soukromých jeslí Hrdlořezům

či Froebel. Tyto koncepce hry sice konstatují její velký význam pro dítě, ale v podstatě nic nevysvětlují. Millarová, s. Teprve v druhé polovině devatenáctého století se začínají objevovat různé teorie hry, které, byť jednoznačná teorie hry neexistuje, mají dodnes svou Kolbenova platnost a význam pro současnou pedagogiku Duplinský, s. Hra má různé funkce v různých situacích, v nichž se dítě nachází, a z toho Českomoravská důvodu lze v určitém psychologickém kontextu akceptovat různé výkladové teorie s tím, že jejich platnost je vedle kontextu situace emoční, jesle Hrdlořezy sociální dána i ontogenetickou fází Duplinský, s. Hra jako přebytek energie Jedna z nejstarších teorií hry. Za autora myšlenky, že hra pramení z přebytku energie a její funkcí je tuto přebytečnou energii vybít, je považován filozof a básník Fiedrich Schiller. Stejný názor na hru sdílí, o něco později, také Herbert Spencer, který tuto myšlenku hlouběji a šířeji rozpracoval. Některé aktivity dětí, jako např. různé pobíhání, skákání, by mohly tuto teorii podpořit, je ale důležité si uvědomit, že děti si hrají i když jsou např. soukromá mateřská škola Prahou 9 Hrdlořezy

Hrdlořezy dětské jesle

unavené či nemocné takže přemíra energie není vždy nutná k tomu aby si dítě hrálo. Millarová, s. Opravilová, s. Severová, s. B. Hra jako rekapitulace Autorem dalšího teoretického přístupu ke hře je americký psycholog a pedagog G. S. Hall. Ten uvažuje o hře jako o rekapitulaci předešlého vývoje lidstva. Vývoj jedince ontogeneze, opakuje vývoj celého druhu fylogenezi. Děti ve svých hrách opakují jesle Hrdlořezy určité činnosti, které jsou charakteristické pro určitá období vývoje člověka. Hra je považována za jakýsi zbytek minulých činností