Jesle Praha 8 Libeň

téma ústavní výchovy je poměrně hodně, nicméně značná část se týká spíše negativních důsledků těchto zařízení. V této oblasti jesle Libeň byli průkopníky bezesporu Zdeněk Matějček a Josef kteří se zabývali psychickou deprivací a jejím dopadem na budoucí život ústavně vychovávaných dětí. Ve své diplomové práci jsem se ovšem chtěla zaměřit na jinou oblast, než je deprivace nebo opožďování ve vývoji. Snažila jsem se věnovat nějaké oblasti, v niž by děti z kojeneckých ústavů byly hodnoceny jako jiné, ale ne nutně jako horší. Mým cílem je tedy poukázat na specifika aktivity batolat v rámci vrstevnické skupiny u dětí z kojeneckých ústavů a srovnat je s dětmi navštěvujícími jesle a dětmi dosud většinově vychovávanými v rodině. Inspirací pro mě byla kniha Anny Freudové jejíž práci si Bulovka přiblížíme v jedné z následujících kapitol. V angloamerických zdrojích můžeme najít bezpočet výzkumů, které se zabývají nějakou Vychovatelna formou sociální aktivity u dětí v jeslích. Jak si v dalších kapitolách ukážeme, jejich výsledky se značně rozcházejí. Některé výzkumy ukazují, že děti z jeslí jsou sociálně více kompetentní než děti, které jsou do tří let věku vychovávány jen v rodině např. dětských jeslích Libně Field, Clarke Stewart, jiné studie dokazují opak např. Belsky, Schwarz, Strickland, Do této skupiny byly zařazeny děti, které nenavštěvují žádné kolektivní zařízení na více než pět hodin týdně. Dále v textu bude uváděno zkrácené označení děti z rodin. Krolick, Otázkou

je, zda jsou tyto odlišné výsledky odrazem značného množství proměnných, které do těchto výzkumů vstupují, nebo odlišnými zájmy jejich autorů. Ať tak či onak, ony rozporuplné závěry mě inspirovaly k napsání této práce. Jestliže se výsledky rozcházejí v případě Palmovka porovnání dětí z jeslí a z rodiny, co s výsledky udělá zařazení dětí vychovávaných plně v ústavní péči Projeví se případné Českomoravská rozdíly výrazněji Přehledová část Vývojové předpoklady V této kapitole se stručně podíváme na vývojové předpoklady batolat v těch ohledech, které budou pro náš výzkum podstatné. Nejdříve se tedy zaměříme na charakteristiku dětské hry a následně se budeme stručně věnovat sociálním interakcím a kompetencím, které jsou pro tento věk charakteristické. Hra v batolecím období Důležitost a smysluplnost dětské hry pro vývoj dítěte je považována za nepopiratelný fakt. Neexistuje ovšem jedna všemi uznávaná definice. Například Lindon p. Libní soukromé jesle uvádí, že Hra zahrnuje okruh aktivit, které jsou prováděny ze zájmu, pro potěšení nebo požitky, které z ní plynou. Nevyplývá ze základních lidských potřeb, ačkoliv ovlivňuje pocit psychické pohody. Mimo jiné také stimuluje intelekt a jiné dovednosti, není to však

jesle Libeň

jejím primárním cílem. Hughes ještě přidává podmínku, že daná aktivita musí být zvolena dobrovolně, abychom ji mohli považovat za hru, a musí být pro dítě příjemná. V současné Evropě převažuje názor, že dítě má na hru nárok, ale ne všichni rodiče jej akceptují soukromé jesličky Libni Lindon, Neméně důležité jsou pak kulturně ekologické přístupy, které sledují vlivy kultury a prostředí na podobu dětské hry Scarlett,