stejnou dobu, žijící ve větších městech jinde většinou bývá problém nějakou chůvu sehnat a agentur, které práci chův zprostředkovávají, je v České republice velmi málo, stejně jako soukromých chův. O tomto problému se zmiňuje i Cizinka Pani na hlidani na celou pracovni dobu je dost draha a tezko sehnatelna zalezitost. I pokud však pomineme finanční zátěž, kterou péče chůvy pro rodinu často představuje, spolu s její špatnou dostupností, je tu ještě jeden problém, o němž se matky ve svých příspěvcích zmiňují. Je jím Praha 16 pociťovaná nedůvěra k péči někoho cizího. Ne vždy jsou si tak matky správností svého rozhodnutí svěřit dítě do péče cizího jesle Vraná nad Vltavou člověka úplně jisty. Zooza popisuje vlastní zkušenost s rozporuplnými pocity Vzhledem k tomu, že při mateřské podnikám, začala k nám kolem měsíce věku našeho syna docházet na odpolední hodiny teta na hlídání. Stále pochybuji o správnosti svého rozhodnutí. Chodí již několik týdnů a Filípek si nezvykl. Zpočátku byly vysloveně záchvaty pláče, dnes je to lepší, ale stále se mě chytá za nohu, i když Lahovičky ví, že teta je hodná, pojede ven, bude to fajn. Moje dítě je bezproblémové zdravotně, zlobivé, nemazlivé a donedávna jsem si myslela, že snad až moc citově nezávislé. Najednou je to jinak. Některé matky se k péči chův stavějí vyloženě skepticky. MirkaEyrová, která je pro první roky života dítěte přesvědčenou zastánkyní mateřské péče, k instituci chův píše Nemělo by se stát zvykem chodit do práce hned dětských jeslích Vraném
po šestinedělí nebo prvním roce života dítěte, protože to je obrovský krok zpět. Koneckonců i kdyby se tu rozmohla instituce chův, tak by to zase znamenalo, že mámou by byla vlastně chůva a ne máma a to si ne každá žena přeje já teda třeba ne. Jak je vidět, instituce chův Praha 12 není v České republice v dnešní době zdaleka běžnou záležitostí. Ostatně Česká republika nebyla nikdy zemí s velkou tradicí péče Vraným dětské jesle chův, běžná vždy byla spíše výpomoc mezigenerační a v rámci širší rodiny. Příkladem země, kde péče chův je a v minulosti vždy byla naprosto běžnou a nijak nezpochybňovanou záležitostí, je Francie. Většina francouzských žen dnes zůstává s dětmi doma pouze necelého půl roku. Poté se nejčastěji rozhodují mezi péčí chův respektive schválených ošetřovatelek či vychovatelek, jeslí, soukromých mateřských školách Prahou západ Vraným