stává nejdůležitějším sociálním objektem. Bývá zdrojem komplexního uspokojování různých potřeb a je proto spojována s pocitem Luka jistoty a bezpečí. Tím se sama existence matky stává potřebou Vágnerová, s. Většina psychologů, i samotná Vágnerová, však připouští, soukromé jesle Ořechem že pro vytvoření oné pevné vazby může matku nahradit i jakákoliv jiná osoba, která se k dítěti chová mateřsky, tedy má k dítěti jesle Ořech stálý láskyplný vztah. Touto osobou bývá hlavní pečovatel dítěte, tedy osoba, se kterou tráví dítě nejvíce času a ke které také nejblíže citově přilne. Pokud právě v tomto věku hlavního pečovatele změníme, dítě ostře protestuje a odmítá náhradníka. Jeho reakce bývá prudká a dlouhá, dítě pláče, stáhne se do pasivity Děti vychovávané v ústavech přijímají v tomto věku změnu pečovatele snadno a bez protestů, což považujeme za známku defektního citového vývoje Říčan, s. Toto specifické připoutání je považováno za prototyp všech dalších silných citových vztahů přátelských, milostných a patrně i rodičovských. Jestliže dítě nevytvoří toto pouto, máme vážné obavy o celý jeho další citový vývoj jeho vztahy budou patrně povrchní, neuspokojivé pro ně i pro jeho partnery, nebude mít blízké přátele, nepozná snad ani skutečnou oddanost nějakému ideálu, nějakému společenskému hnutí, nenajde v životě své poslání. To Ohrada všechno je totiž nějak odvozeno, citově živeno z pramenů, které se musí otevřít v raném dětství. musí u toho být matka nebo osoba,
která ji nahradí otec, pěstounka apod. Říčan, s. Touto mateřskou osobou tedy může být například i otec, babička či chůva, pokud bude splňovat podmínku mateřského chování. I Giddens uvádí pro jistotu dítěte je nejdůležitější, aby v časné fázi vznikla pevná Praha 13 emocionální vazba, ať už s vlastní matkou nebo s jiným jedincem. Záleží tedy na tom, aby se v kojeneckém věku a v raném dětství jesle Ořech nepromarnila příležitost vytvořit stabilní, citově blízký vztah alespoň s jedním dalším lidským jedincem Giddens, s. Co mě ovšem při pročítání mnohé psychologické literatury zabývající se tímto tématem poněkud zarazilo, byl fakt, že jakkoli, jak je uvedeno výše, se její autoři zmiňují i o péči oné mateřské osoby jakožto adekvátní náhrady péče matky, většinou se potom ve zbytku textu ke slovu matka navracejí. Domnívám se tedy, že odpověď na otázku, je li, s ohledem na další psychický vývoj dítěte, nějaký podstatnější rozdíl mezi péčí matky a péčí oné zmiňované mateřské osoby, není ještě, ani mezi psychology, zcela jednoznačně vyřešena. Podíváme Lužiny li se na celou záležitost pouhým selským rozumem, nalezneme jeden vcelku pádný argument vyznívající pro péči matky. Je jím prostý fakt, že pouze matka dokáže naplnit, vedle psychických potřeb dítěte, i jeho potřeby fyzické, pouze matka je od přírody vybavena schopností soukromých jeslí Ořechu kojit. V dnešní technicky vyspělé době je samozřejmě možné nakrmit dítě i jiným, vcelku hodnotným způsobem, nicméně právě v plavání kojenců nedaleko Prahy západ Ořechu