Jesle Praha 9 Klánovice

stimulují tím, že mladší napodobuje staršího, v kojeneckých ústavech tomu tak nebývá, protože jsou často ve skupině spolu děti, které Cyrilov jsou na tom vývojově přibližně stejně. Řada odborníků se při kritice kolektivních zařízení pro kojence a batolata odvolává na teorii jesle Klánovice citové vazby attachmentu. Základem této teorie je přesvědčení, že pokud bude mít dítě jistou citovou vazbu k jedné pečující osobě nejčastěji matce, pak se nebude bát explorovat. V kontextu této teorie se tedy můžeme domnívat, že děti s jistou citovou vazbou budou jesle Klánovice aktivnější i v rámci vrstevnických vztahů. Sebejisté chování, které načerpá ze vtahu s matkou, se pak může pozitivně odrazit ve vztahu k vrstevníkům. Alternativním vysvětlením stejné hypotézy by pak mohla být domněnka, že dítě, které má jistou citovou vazbu, vidí sebe samo jako hodného lásky, přistupuje k ostatním včetně vrstevníků s pozitivním očekáváním Howes, Matheson, Hamilton Tento předpoklad se podařilo ověřit ve výzkumu Easterbrooksové a Lamba kde se ukázalo, že kojenci, kteří mají jistou citovou vazbu, navazují interakce častěji a ve vyšší kvalitě. Podobné závěry přináší i studie Pastora který shledal batolata s jistým typem citové vazby jako sociálnější a pozitivněji orientovaná vůči vrstevníkům. Rozdílné chování bylo pozorováno u batolat s vyhýbavou citovou vazbou, která Praha 21 byla sice zapojena do sociálního kontaktu, ale s více negativní orientací. Děti s vyhýbavou citovou vazbou byly celou výzkumnou situací

nejvíce stresovány a často ignorovaly sociální nabídky svých vrstevníků. Batolata s ambivalentní citovou vazbou jsou popisována jako více sociálně inhibovaná než jejich vrstevníci. U dětí s vyhýbavou citovou vazbou lze vypozorovat větší míru hostility i později ve školním Praha 20 prostředí Rubin, Bukowski, Parker, Na základě těchto zjištění bychom tedy mohli nadále předpokládat, že jistá citová vazba ovlivní v soukromé jesle Klánovicům pozitivním slova smyslu vztah batolat k vrstevníkům, a navíc, že má tento vztah trvalejší charakter. Ovšem ne všechny výzkumy ukazují tak Chvaly jednoznačné výsledky. Například u předškoláků se ukázal odlišný vliv citové vazby na sociální interakce u dívek a u chlapců. Zatímco

jesličky Klánovic

chlapci s nejistým typem citové vazby se chovali agresivně, asertivně a vyžadovali často pozornost, dívky s nejistou citovou vazbou projevovaly více závislého chování, ale i chování asertivního a pozitivního vůči vrstevníkům Turner, Alicii Liebermanové se při ověřování vztahu mezi citovou vazbou a sociálními interakcemi podařilo prokázat pouze to, že raná citová vazba souvisí s neverbálními sociálními kompetencemi, zatímco verbální kompetence souvisí spíše se zkušenostmi s pobytem mezi vrstevníky. Tento posledně zmíněný výzkum jako by stál na pomyslné hranici názorů na dobrý či špatný vliv dětského kolektivního zařízení na sociální dovednosti dětí vzhledem k teorii Klánovicích dětských jeslích rané citové vazby. Stejně jako existují výše uvedené výzkumy, které jasně prokazují pozitivní vliv rané citové vazby na sociální dovednosti ve vrstevnické skupině, objevují se výzkumy, které obdobně jednoznačně dokazují opak. Vliv citové vazby na sociální chování