svého přesvědčení různé argumenty. Jeden z argumentů, který používají v podstatě obě strany, vychází z teorie sociálního učení. Hanna a Meltzoff poukazují na to, že pro batolata je napodobování základním způsobem, jak interagovat a rozvíjet sociální dovednosti a Praha 19 komunikaci s ostatními. Děti kontrolují a mění své chování na základě pozorování druhých. Nemusí toto chování přímo napodobit, mnohdy se stačí podívat, jaké má dané chování účinky, když ho použije někdo jiný. Je to jedna z hlavních teorií vysvětlujících učení sociálních interakcí v dětském kolektivu Rubin, Bukowski, Parker, Na jedné straně výzkumníci tvrdí, že dítě v jeslích je více v kontaktu s vrstevníky a tím se stává více sociálně kompetentní. Na druhou stranu jiní autoři poukazují na to, že se dítě v jeslích Nouzov setká s negativními interakcemi, což může být škodlivé a následně vést i ke zvýšené agresi Deynoot Schaub, Riksen Walraven, Teorii sociálního učení tedy využívají na podporu svých stanovisek jak zastánci, tak odpůrci kolektivní výchovy. Někteří výzkumníci také předpokládají, že působení vrstevnické skupiny znamená pro děti stres, což vede k emoční dysregulaci a následně k negativním interakcím s vrstevníky Bates, Marvinney, Kelly, Dodge, Bennett, Petit, Vandell, Corasaniti, Jiná studie přichází se zjištěním, že děti, jesličky Kbelím které jsou ve vrstevnické skupině, se stávají více pasivní Belsky, Do hry vstupuje také evoluční teorie, kdy agrese může být brána jako jesle Kbely
prvek sebeobrany Rubin, Bukowski, Parker, Proto je potřeba se zamyslet nad tím, zda není diskutabilní považovat agresi za negativní prvek a její projevy brát jako ukazatele nízké sociální kompetence. Nemůže mít například agresivní chování v prostředí kojeneckého ústavu soukromé jesličky Kbely adaptační funkci Jak bylo uváděno, Freudová poukazuje na to, že děti v kojeneckých ústavech jsou nuceny naučit se bránit a hájit svoje práva. Můžeme chování dětí vyrůstající v rodinách a v kojeneckých ústavech posuzovat stejným měřítkem, případně hodnotit jako jednoznačně kladné a záporné Sociobiologové považují jesle za nevhodné, jelikož zde o děti pečuje osoba, která není s dítětem jesle Kbely geneticky spřízněna. Proto ve své podstatě nemá žádný osobní zájem na výchově dítěte Ahnert, Lamb, V duchu této teorie, by tedy u dětí z kojeneckých ústavů měla být tato skutečnost znát ještě výrazněji. Pozitivně se však na jesle dívají kognitivní psychologové, Praha 18 kteří poukazují na dostatečnou stimulaci, která podporuje duševní vývoj dětí Ahnert, Lamb, Odpůrci kolektivní výchovy argumentují také Vygotského zónou proximálního vývoje Vygotskij, Rodič by měl být tím, kdo dítě posouvá ve vývoji kousek dál. Na to ale navazuje Tudge s cvič dítětem Praha 9 Kbely