vypadá sociálně kompetentní chování u batolete a jinak u školáka. Toto omezení je třeba respektovat při definování sociálních kompetencí. Například Mastenová s kolegy definuje sociální kompetence následovně jedná se o běžně definované vývojové úkoly jako je přijetí vrstevnickou skupinou, akademický úspěch či dodržování společenských pravidel. Je zřejmé, že posuzování akademického úspěchu či dodržování společenských pravidel u batolat by bylo nesmyslné. Gresham cit. dle Raver, Zigler, a Cavell pak zhodnotili jako soukromé jesle Čakovic užitečné rozlišovat mezi sociálními dovednostmi, které dítě může využít v citové, sociální a kognitivní oblasti, a sociálním dětských jeslích Čakovicemi výkonem, tedy tím, jak je posuzováno učiteli, rodiči a vrstevníky. Do sociálních dovedností je pak možné řadit regulaci vlastních emocí, dětské přesvědčení a postoje k různým sociálním situacím, schopnost rozpoznat emoce jiných lidí a zároveň sem může patřit i Praha 18 sebehodnocení Raver, Zigler, Jakým způsobem se sociální kompetence měří Možnosti měření sociálních kompetencí se liší v závislosti na věku. Za poměrně běžné metody se považuje sociometrie Raver, Zigler, což opět u batolat nepřichází v úvahu. V tomto případě se spíše používá dotazování se dospělých osob, ať už rodičů, nebo vychovatelů Connolly, Doyle, Vliv jeslí na kvalitu sociálních kompetencí zkoumali například Campbellová, Lamb a Hwang Za sociálně kompetentní bylo považováno dítě, které často iniciovalo hru, Nouzov
pozitivním způsobem vokalizovalo, dotýkalo se ostatních, přijímalo nabídky od ostatních, Cavell kromě uvedených dvou složek zmiňuje ještě třetí, kterou je sociální přizpůsobení se. smálo se a případně prokazovalo znaky prosociálního chování. Jako záporné se jesle Čakovice naopak hodnotí odmítnutí nabídky, otočení se zády, zahození hračky, sebrání něčí hračky, útočení na někoho, pláč, negativní vokalizace či antisociální chování. Tato kapitola byla věnována dětské hře, sociálním interakcím a sociálním kompetencím v raném Praha 19 dětství. Pokusili jsme se definovat dětskou hru, představit základní teorie, které se k tomuto fenoménu váží, a stručně charakterizovat podobu hry v batolecím období. Obdobně jsme se snažili definovat sociální interakci a pokusili se určit, od kdy je možno tento jev u dětí Čakovicích soukromých jeslí pozorovat a jak se s věkem mění. Zaměřili jsme se také na faktory, které mohou mít na podobu dětské hry a sociálních interakci u batolat