Jesle Praha 9 Letňany

Belskym Field, Masi, Goldstein, Parl, Z ní pak vyplývala zcela opačná zjištění, tedy že jesle nemají žádný vliv na kvalitu citové vazby s Letňan dětských jeslích rodičem, přičemž věk umístění do jeslí se zde také neprojevil jako důležitý faktor. Dále pak její autoři poukazovali na to, že v Praha 18 případě kvalitních jeslí se naopak sociální kompetence dětí v nich umístěných zvyšují oproti skupině, která jesle nenavštěvuje. Jednoznačně pozitivní vliv jeslí pak podtrhli zjištěním, že děti, které jsou více hodin v jeslích, se věnují méně pouhému pozorování, solitérní hře, naopak u nich bylo pozorováno více kooperativní hry, pozitivních emocí a pozitivní verbální interakce. Obdobně na Belského výzkum reagovala také Clarke Stewartová studií, ve které sice zaznamenala zvýšený výskyt nejisté citové vazby u Nouzov kojenců navštěvující každodenně jesle, ale tento rozdíl nebyl příliš velký, takže z něj nedoporučuje dělat žádné závěry. dětským jeslím Letňany Zvýšená agresivita a zhoršená sociální přizpůsobivost, která byla pozorována ve zmíněném Belského výzkumu, je touto výzkumnicí interpretována spíše na základě různých dalších faktorů, které zde mohly hrát roli, jako je například temperament dítěte, chování a postoje rodičů atd. Na pozitivní efekt jeslí poukazuje také Andersson V jeho studii se ukázalo, že děti, které nastoupily do jeslí před prvním rokem svého života, byly později úspěšnější ve škole a získávaly lepší hodnocení od svých učitelů v různých sociálně

emocionálně zaměřených proměnných. Howesová považuje jesle za rizikové pouze v případě jejich nízké kvality. Děti, které nastoupily do jeslí brzy a navíc jesle neměly moc dobrou kvalitu, měly v mateřské škole největší problémy byly hodnoceny jako málo zaměřené na úkol a málo ohleduplné. Belsky však nebyl jediný, kdo přinesl podklady pro tvrzení o negativním vlivu jeslí. Například Schwarz, Strickland a Krolick. přišli s výsledky pozorování, které ukazují, že předškolní děti, které začaly chodit do jeslí před prvním rokem, jsou jesle Letňany více agresivní, více aktivní a méně kooperativní s dospělými. Podobně Belsky a Eggebeen uvádějí, že děti, Na google scholar je ke dni uvedeno citací tohoto článku. které chodily do jeslí, byly svými matkami charakterizovány jako méně poslušné, více nejisté a měly více Klíčov výchovných problémů. Na základě uvedených zjištění bychom mohli dospět k závěru, že rozdíly mezi dětmi z jeslí a dětmi vychovávanými do tří let doma existují, ale otázkou spíše zůstává, jakého charakteru zjišťované rozdíly jsou. Crarr, Lande a McCartney Praha 19 cit. dle Creps, Vernon Feagnans, však neobjevili žádné rozdíly v sociální adaptivitě, komunikaci, pozornosti vůči sociálním partnerům soukromých jeslí Letňany mezi dětmi z jeslí a dětmi z rodin. Jak již bylo zmíněno, různorodost výsledků lze vysvětlit i nejednoznačností definic toho, co se u dětí vlastně pozoruje. I kdybychom srovnávali pouze výzkumy týkající se jen sociálních kompetencí, nemůžeme si být jisti, že si každý

jesle Letňany