Jesle Praha 9 Horní Počernice

vrstvenické skupiny, kde se jim méně často daří utvořit si jasně vymezené přátelství. Výzkumníci se domnívají, že to může souviset dětskými jeslemi Horních Počernic s nepozorností a hyperaktivitou, která byla u dětí v ústavní péči také pozorována častěji Roy, Rutter, Pickles, Damborská ve své knize popisuje vývoj řeči a citového života u dětí, které jsou vychovávány v kojeneckých ústavech. Upozorňuje na to, že v rámci kolektivní jesle Horní Počernice výchovy největší výchovné potíže najdeme u dětí z kojeneckých ústavů, následně v celotýdenních jeslích a nejmenší v jeslích Praha 20 denních. Hovoří o tom, že západní autoři ani nepředpokládají možnost normálního vývoje dítěte v ústavu v oblasti vývoje řeči a Chvaly citového života. Upozorňuje také na to, že řeč úzce souvisí se sociabilitou. Bez možnosti dorozumění je sociabilita velmi ztížena a dítě, které si s druhými nerozumí, se postupně stává samotářem a o komunikaci s druhými může ztrácet zájem. a Matějček shrnují, že srovnání dětí z rodin a z ústavů téměř vždy potvrzuje horší vývoj u ústavních dětí, a to v oblasti intelektu, emocí i charakteru, přičemž tyto rozdíly jsou patrné zejména tehdy, pokud je dítě do ústavní péče zařazeno ještě před třetím rokem. Autoři ovšem také upozorňují na to, že jsou velké rozdíly ve způsobu reagování na ústavní péči. Zmiňují například sociálně hyperaktivní děti, které navazují okamžitý sociální kontakt s jakoukoliv cizí osobou. Dalším typem může být dítě sociální provokatér charakterizované jako

líné, bez zájmu o školu či práci, vzpurné či negativistické. V neposlední řadě se objevuje také tzv. útlumový typ. Tyto děti je možno popsat jako pasivní až apatické, bez zájmu o hru či sociální kontakt. Vlivem této apatie jsou také zřetelně ohroženy zpomalením tempa vývoje. Již zmíněná Freudová sepsala knihu o dětech v útulku, které přišly ve válce o rodiče. Tato autorka zde píše například o tom, jakým způsobem děti v ústavní péči nakládají s neuspokojenou potřebou rané citové vazby. Podle Freudové se tato potřeba buď časem Praha 14 oslabí, nebo naopak nutí děti být stále ve střehu a neustále vyhledávat nějakou osobu, ke které by bylo možno se připoutat. Takové děti

Horní Počernice dětské jesle

se vždy přimknou k téměř každé osobě, která se jim nějakou dobu věnuje, a zažívají tak opakovaná ze ztráty této osoby. Jak však soukromé jesličky Horních Počernicích upozorňuje, děti v ústavní péči nemají možnost si v raném věku utvořit citový vztah k matce, ale na rozdíl od dětí z rodin mají jesle Horní Počernice příležitost si vytvářet vztah k vrstevníkům již od útlého dětství. Anna Freudová zde hovoří také o tom, že dítě v ústavní výchově, které by v rodině bylo považováno za miminko, o které je třeba pečovat, se tu musí naučit starat samo o sebe a hájit svá práva. Lehovec To znamená, že se musí stát sociálními ještě ve věku, kdy je normální být nesociální Freudová, p. Na základě svého pozorování v útulku dospěla k identifikaci několika zvláštností v rámci chování dvou až tříletých dětí ve skupině vrstevníků. Pozorovala časté případy, kdy se s druhými dětmi zachází jako s hračkami nebo s neživými předměty. Děti si všímají druhých, jen když je mohou