Jesle Praha 9 Hloubětín

zprostředkovaný skrze nějaký předmět, který přichází po pohledu na konkrétní sociální cíl. Tato sociální nabídka je Lehovec charakterizována tím, že jedno dítě učiní směrem k jinému sociální chování, nepřijde však na něj žádná odezva. Často se objevuje před začátkem nebo po skončení sociální interakce. c Sociální interakce social interaction Dítě je účastníkem pokračující a reciproční výměny sociálního chování s jedním nebo více partnery. Interaktivní sekvence začíná, když sociální cíl oplatí sociální chování iniciátorovi. Je to delší vzájemná výměna mezi sociálními partnery. Za přerušení se považuje absence výměny delší než vteřin. Závěry studie jsou následující. Z celkového času bylo více než třicet procent věnováno sociálně zaměřenému chování. jesle Hloubětín Nejčastěji se objevovaly interakce necelých procent, následovala kategorie sociální pozornost necelých třináct procent a nejméně často pak Praha 14 bylo pozorováno chování spadající do kategorie sociální nabídka více než čtyři procenta. Výzkumníci pak kategorii sociální interakce ještě rozlišili na pozitivní a negativní, přičemž výskyt pozitivních zaznamenali výrazně častěji. Výzkumná část Cíl výzkumu V rámci předkládaného výzkumu si klademe za cíl srovnat chování batolat ve vrstevnické skupině, a to u dětí z kojeneckých ústavů, z Hloubětíně dětským jeslím jeslí a z rodin. Naše základní výzkumná otázka tedy zní Liší se chování batolat v rámci vrstevnické skupiny u dětí z kojeneckých

ústavů, z jeslí a z rodin Chování dětí bude srovnáváno co do frekvence výskytu v pěti uvedených kategorií Na sebe zaměřená aktivita Na fyzické prostředí zaměřená aktivita Sociální pozornost Sociální nabídka Sociální interakce Na základě studie autorů, kteří dané kategorie vymezili Legendre, Munchenbach, předpokládáme, že se každá z nich se objeví ve všech skupinách. Naše srovnání se tedy zaměří na to, jak často se ono chování vyskytne. Na základě informací z teoretické části můžeme předpokládat, že děti z kojeneckých ústavů, Kolbenova z jeslí a z rodin se vzájemně liší v kontextu našeho výzkumu zejména v uvedených charakteristikách zkušenosti s vrstevnickou skupinou hloubětinskými pražskými plavou s dítětem

dětské jesle Hloubětín

vztahem k primárně pečující osobě výchovným prostředím u ústavní péče možnost deprivace. Můžeme předpokládat, že v těchto ohledech se nachází děti z kojeneckých ústavů a děti z rodin na opačných koncích pomyslné přímky. Na základě výše uvedených teorií Klíčov lze V rámci této práce nebudeme pracovat s obecnou kategorií sociální chování. Vzhledem k její obsáhlosti a rozmanitosti by tento obecný ukazatel neměl relevantní výpovědní hodnotu. předpokládat, že tyto tři faktory mohou mít na podobu chování v rámci vsrtevnické skupiny soukromé jesličky Hloubětínem vliv. Jak přesně budou tyto rozdíly vypadat, případně které faktory budou mít větší sílu, však není možné předem zodpovědně jesle Hloubětín odhadnout. V přehledové části byly uvedeny výzkumy se značně rozdílnými výsledky. Většina uvedených studií navíc srovnává pouze děti z jeslí a z rodin, zkoumání chování dětí z kojeneckých ústavů bude tedy mít do značné míry explorativní charakter. Kategorie, do