Jesle Praha 10 Nedvězí

zaznamenávali jako sociální interakce, je opravdu sociální chování. Ovšem rozlišení, zda je dítě v interakci motivováno kontaktem s vrstevníkem či nějakým fyzickým objektem, je velice náročné. Je poměrně obtížné srovnat naše výzkumná zjištění s předchozími Pacov výzkumy sociálních interakcí, protože ty se povětšinou zaměřovaly na rozlišení pozitivních nebo negativních interakcí v závislosti kolektivní výchově, ne však jejich obecnou četností. Je také možné říci, že se naše výsledky neshodují s Belského zjištěním, že děti vyrůstající ve vrstevnické skupině se stávají pasivnějšími. V rámci dodatečných zjištění se u dětí z kojeneckých ústavů projevil významně vyšší výskyt umísťování předmětů a prstů do úst než u dalších dvou skupin. Opět to může být interpretováno Radošovice jako substituční uspokojení potřeb vyplývající z deprivační situace, jak uvádí a Matějček K obdobnému vysvětlení se přiklání i jesličky Nedvězím psycholožka DC Kateřina Jičínská email autorce, která jako možné vysvětlení nabízí kompenzaci tělesného kontaktu, kterého se pravděpodobně dětem v ústavní péči nedostává v potřebné míře. Nabízí se také spojitost s Freudem popsaným fenoménem orální fixace. V rámci dodatečných zjištění se také ukázal výrazný rozdíl ve výskytu napodobování. Zatímco u dětí z jeslí se objevovalo poměrně běžně, u dětí z rodin a kojeneckých ústavů bylo spíše výjimkou. Jak bylo zmíněno, napodobování můžeme chápat jako předstupeň jesle Nedvězí

pravých sociálních interakcí Rubin, Bukwski, Parker, Jelikož se u dětí z jeslí objevil také zřetelně vyšší počet interakcí než u dalších dvou skupin, je možno dát tyto dva jevy do souvislosti. Ze stejných důvodů, z jakých jsme usuzovali na vyšší počet sociálních interakcí u dětí z jeslí např. zkušenost s dětským kolektivem a zkušenost s pobytem mezi vrstevníky bez přítomnosti matky oproti dětem z Březí rodin a zároveň pravděpodobná absence vývojových opoždění a deprivačních vlivů oproti dětem z kojeneckých ústavů, můžeme Praha 22 interpretovat i vyšší výskyt napodobování jakožto zmíněný předstupeň sociálních interakcí. Ukazuje se také, že batolata napodobuí častěji vrtsveníky než dospělé či sourozence Hanna, Melzoff, To může být jedním z důvodů vyššího výskytu napodobování u dětí z jeslí než z rodin. S ohledem na teorii např. Rubin, Burgess, Dwyer, Hastings, Rubin, Bukowski, Parker, Yaman, Mesman, Ijzendoorn, Bakermans Kranenburg., Billman, McDevitt, atd. byl zjišťován také temperament dětí. Některá zjištění byla interpretována již výše. Kromě tedy výše zmíněného se jako významný ukázal také záporný vztah mezi sociabilitou a na sebe zaměřeným chováním, který se však dal z povahy Nedvězí soukromé jesle těchto konstruktů předpokládat. V souladu s teoriemi uvedenými v kapitole je tedy možné zjištění shrnout v to, že temperament může mít

jesle Nedvězí