Jesle Praha 10 Lipany

zjištění není snadná, objevuje se velké množství faktorů, které zde mohou hrát roli. Nicméně se pokusíme o alespoň částečné objasnění námi získaných výsledků. Vzhledem k tomu, že hypotéza byla plně ověřena, bude se interpretace do značné míry shodovat s jesle Lipany objasněním stanovené hypotézy v kapitole Děti z jeslí i z kojeneckých ústavů pojí bohaté zkušenosti s dětmi stejného věku, což je uváděno jako důležitý faktor při rozvíjení sociálních dovedností a vrstevnické komunikaci Hanna, Melztoff, Fabes, Hanis, Martin, Tímto Voděrádky lze vysvětlit vyšší výskyt sociálních interakcí u dětí z jeslí a kojeneckých ústavů, než u těch z rodin. Sociální interakce u dětí v kojeneckém ústavu mohou být podporovány soutěživostí při hledání náhradní primárně pečující osoby Freudová, Můžeme se však domnívat, že tento jev mohl být silně inhibován právě nepřítomností dospělé osoby v průběhu natáčení, proto tento jev nemusel hrát v Praha 22 naší situaci žádnou roli. Nižší výskyt sociálních interakcí u dětí z kojeneckých ústavů oproti dětem z jeslí je možno objasnit na základě opožděného vývoje. Ukazuje se, že řeč i schopnost pohybu jsou pro rozvoj sociálních dovedností klíčové Rubin, Bukwski, Parker, Lipany soukromými jeslemi Opožďování ve vývoji je u ústavních dětí poměrně běžnou záležitostí Damborská, což je vhodné srovnat s popisem našeho vzorku, kdy z celého vzorku N byl psychomotorický vývoj pouze u pěti dětí hodnocen jako normální. Zůstává otázkou, nakolik je psychomotorické

opoždění způsobeno vlivem ústavní výchovy a do jaké míry je ovlivněno genetickou výbavou dětí umístěných do těchto zařízení. Z těhotenská cvičením Praha 10 Lipany

soukromé jesle Lipan

tohoto důvodu se budeme držet hodnocení, že sociální interakce jsou pozorovány častěji u dětí z jeslí než u dětí z kojeneckých ústavů, nikoliv že plná ústavní výchova zapříčiňuje nižší počet sociálních interakcí než částečná kolektivní výchova. U dětí z rodin je pak nejnižší počet sociálních interakcí možno vysvětlit menšími zkušenosti s vrstevníky oproti ostatním skupinám. Dalším důvodem může být opět nepřítomnost primárně pečující osoby, což u dítěte může bránit exploraci, ať už z hlediska fyzického prostředí nebo právě v oblasti sociálních vztahů. Je třeba upozornit, že méně časté sociální interakce u dětí z rodin nemůžeme brát jako prediktor omezených sociálních kompetencí do budoucna. Musíme vycházet z toho, že batolata v našem vzorku neměla Radošovice téměř žádnou zkušenost s vrstevníky. Jakmile však nastoupí do mateřské školy, situace může být úplně jiná. Jak jsme také zmínili v teoretické části, jistá citová vazba se stává možným prediktorem častějších sociálních dovedností do budoucna Easterbrooks, Lamb, soukromých jeslí Lipanech Pastor, Batolata však v neznámém prostředí a bez primárně pečující osoby nemají možnost z tohoto vztahu dostatečně profitovat. Z tohoto Pacov pohledu by byl velice zajímavý longitudinální výzkum. V neposlední řadě je třeba se vrátit k poznámce, že mnohé interakce v batolecím jesle Lipany věku nejsou orientovány na sociálního partnera, ale na objekt Williams, Ontai, Mastergeorge, Z tohoto důvodu si nemůžeme být zcela jisti tím,