Jesle Praha 10 Uhříněves

týkající se psychické deprivace. Obecně je ale možno říct, že není příliš jednoduché navázat s kojeneckými ústavy spolupráci a získat v rámci nich dostatečně obsáhlý výzkumný vzorek. Zahraniční výzkumy velmi často srovnávají aktivitu batolat pouze v rámci vrstevnické skupiny u batolat v jeslích a v rodinách, rozšíření o děti z kojeneckých ústavů tedy považujeme za velmi zajímavé a přínosné. Dále se domníváme, že získané videonahrávky skýtají velmi informačně bohatá data a bylo by možné z nich získat ještě dětskými jeslemi Uhříněves mnohé další poznatky. Návrhy na návazné výzkumy V této části bychom chtěli zmínit možnosti dalšího využití získaného videomateriálu, který vznikl v rámci tohoto výzkumu, a pak také možnosti dalších výzkumů v této oblasti, pro které jsou námi sesbíraná data nevhodná či nedostačující. Jako vhodná a potencionálně přínosná se mi jeví kvalitativní analýza jednotlivých kategorií a jesle Uhříněves srovnání mezi uvedenými skupinami. Tedy nejen porovnat četnost výskytů například sociálních interakcí či na sebe zaměřeného chování, ale zjistit také, zda se jednotlivé skupiny neliší i v kvalitativním ohledu. Můžeme například předpokládat, že u dětí z kojeneckých Praha 22 ústavů se v rámci na sebe zaměřeného chování vyskytovalo spíše umísťování předmětů a prstů do úst, případně autostimulační pohyby, zatímco u dětí z rodin mělo podobu spíše pláče a stesku po primárně pečující osobě. V rámci analýzy videonahrávky bylo Praha 15

zejména u dětí z kojeneckých ústavů pozorováno nápadně dlouho trvající držení konkrétní hračky jedním dítětem. Například jeden Uhříněvsi jesličky chlapec měl z minut v ruce stále stejný míč. Tento míč nepustil ani tehdy, když si hrál s něčím jiným, i přesto, že mohl ke hře Jižní Město použít pouze jednu ruku. Bylo by velice zajímavé ověřit, zda se toto chování vyskytuje stejně často u všech tří skupin, případně angličtina ve školce Praha 10 Uhříněves

soukromé jesle Uhříněvsi

věnovat pozornost interpretaci tohoto jevu. Nicméně tato analýza byla již mimo rámec stanovené výzkumné otázky, proto je navrhovaná pro další výzkumnou činnost v této oblasti. Zajímavá by také mohla být analýza genderových rozdílů, konkrétně se například zaměřit na jesle Uhříněves cílení sociálního chování. Bylo by možné sledovat, v jakém poměru je sociální chování cíleno na děti stejného, respektive odlišného pohlaví a zda se tato charakteristika liší u uvedených skupin dětí. V tomto případě by však bylo pravděpodobně potřebné rozšíření vzorku. Jak již bylo výše uvedeno, Alain Legendre a Dominique Munchenbachová zkoumali vliv přítomnosti dospělé osoby na chování dětí v jeslích. Bylo by zřejmě zajímavé rozšířit tento výzkum i na další dvě skupiny dětí, které byly zahrnuty v našem výzkumném projektu, tedy o děti nenavštěvující žádné kolektivní zařízení a o děti z kojeneckých ústavů. Bylo by pak možné zjistit, jak se liší vliv přítomnosti matky u dětí z rodin a sestry v kojeneckém ústavu. Jelikož se nám nepodařilo sestavit skupiny dětí tak, aby se buď vůbec Kateřinky neznaly, nebo se naopak znaly všechny stejně dobře, mohlo toto nastavení chování dětí ovlivnit. Ukazuje se zejména jistý vliv na množství