Jesle Praha východ Bořanovice

ruky, běžně již používá klíšťkový úchop, mezi ukazováček a palec bere i drobné předměty jako drobečky, korálky Poněkud obtížnější je pro něj upouštění předmětu. Ty zatím dovede pouštět na zem popř. házet, ale záměrné pokládání předmětu, např. kostky na sebe nebo kuličky do lahvičky, se objevuje až po prvním roce života. Dále dosahuje i kefalokaudální postup dítě leze po rukou a Praha 18 kolenou a to i po schodech, začíná se stavět a kolem roku života již chodí, většinou pokud je vedeno za ruku nebo se opírá o nábytek., s. Allen, Marotz, s. Rozvoj kognitivních funkcí kojence Při vysvětlování rozvoje intelektuální stránky lidské osobnosti se autoři většiny publikací, věnujících se této problematice, opírají o teorie švýcarského vývojového psychologa Jeana Piageta. Zásadním mechanismem vývoje dítěte, dle Piageta, je jeho tendence navozovat rovnováhu v nepřetržité interakci organismu s prostředím. Tyto rovnovážné stavy, které v realitě prakticky nenastávají, protože jsou okamžitě porušovány novými stimuly, jsou jakýmsi podnětem pro aktivitu organismu Ládví Šulová, s. Tento mechanismus popisuje na základě asimilace, tedy působení organismu na okolní předměty a akomodace, což je působení prostředí na organismus, ten se pod jeho tlakem také mění. V kojeneckém období je tento postup narušování a obnovování rovnovážného dětských jeslích Bořanovice stavu vedoucího k vyšší úrovni kognitivních funkcí přímo vázán na konkrétní prováděné činnosti, přímé vnímání a motorické Bořanovicím dětským jeslím

akty. Z tohoto důvodu nazývá Piaget toto období, které trvá od narození do měsíců až dvou let, obdobím senzomotorické inteligence, s. Etapu senzomotorické inteligence dále dělí na šest fází, z nichž první čtyři spadají do období kojeneckého věku, tak, jak bylo definováno na začátku podkapitoly Během prvního měsíce života procvičuje dítě své vrozené reflexy a objevuje se reprodukční asimilace

dětské jesle Bořanovic

funkčního řádu cvik, transpoziční asimilace rozšíření reflexního schématu na nové předměty a rozpoznávací asimilace rozlišování jesle Bořanovice situací Šulová, s. Od prvního do čtvrtého měsíce začíná kojenec vrozené a procvičené odpovědi koordinovat. Utvářejí se motorické a Nouzov percepční návyky, začleňují se první získané zkušenosti. Mezi čtvrtým a osmým měsícem se malé dítě stává více aktivní vůči objektům ve svém okolí. Začíná si také uvědomovat následky svého jednání, což mu umožňuje záměrně opakovat činnosti, které, byť nejdříve náhodně, vyvolaly zajímavou reakci např. zazvonění zavěšeného zvonku. Dítě zkoumá vlastní tělo, hračky a okolí pomocí jesle Bořanovice rukou úst a očí. Dokáže napodobovat paci, paci, pápá, kuk. Ve čtvrté fázi období od osmého do dvanáctého měsíce si již kojenec začíná uvědomovat příčinné souvislosti, dítě záměrně užívá chování, které v předchozí době vedlo k dosažení žádoucího cíle. V tomto období už také začíná chápat tzv. stálost objektu dle Piageta, tedy to, že daný předmět existuje, i když jej zrovna Vychovatelna nevidí např. hledá láhev, která mu zapadla za postýlku, poznává také převrácené předměty. Šulová, s., s. Sociální vývoj a rozvoj