déle sami s jednou hračkou, je li pro ně zajímavá Severová, s. S nástupem symbolické funkce se mění charakter hry. Objevují se tzv. soukromými jeslemi Jenštejnem symbolické nebo fiktivní hry. Dítě je schopné užívat při hře symboly, které mu pomáhají přizpůsobovat se skutečnému světu, zároveň může tuto skutečnost ve hře přetvářet podle svých potřeb Piaget, Inhelderová, s. Podle Hoppe Graffa a Engela se symbolická schopnost dítěte utváří dlouhodobě ve hře s rodiči. Nová symbolická schopnost dítěte se nejprve objevuje ve společných hrách s rodiči, potom ve Praha 20 hrách, v kterých rodiče dítě postupně méně podporují, a nakonec v samostatné hře Paul a kol., s. Mezi druhým a třetím rokem se tak Praha 19 stávají oblíbené různé fiktivní hry typu jako, při kterých dítě předstírá vážnou činnost a napodobuje práci dospělých. Děti v tomto věku mají rády hračky, které se důvěrně podobají skutečným věcem, potěší je skutečně vypadající kuchyňka, čajový servis, pokojíček s miniaturním nábytkem atd. Šulová, s. Přehled důležitých her tohoto období je zaznamenán v tabulce č. na straně Vývojem také prochází míra spolupráce a výběr partnera při hře. Zatímco v prvních dvou letech bývá pro dítě herním partnerem většinou dospělý nejčastěji rodič, kolem druhého roku se začíná dítě zajímat také o své vrstevníky. Zpočátku se jedná spíše o krátké výměny pozornosti, případně o nějaké ty neshody kvůli hračkám. Děti si hrají vedle sebe, ale při hře nespolupracují jedná se o tzv. o Jenštějnu soukromé jesle
paralelní hru. Kolem třetího roku se ve hře s vrstevníky objevuje první kooperace, popřípadě soutěživost, s. Nástup kooperační hry může být, podle mého názoru, urychlen má li dítě sourozence nebo navštěvuje li jesle, první spolupráci při hře již například pozoruji u svých dvou a půlletých synovců dvojčat, nebo u dětí stejného věku v jeslích. Shrnutí Na místo shrnutí předchozí kapitoly přikládám soukromých jeslí Jenštejnu dvě tabulky, které jsem vypracovala na základě přečtené literatury. První z nich zachycuje nejdůležitější okamžiky motorického, kognitivního a sociálního vývoje dítěte od narození do tří let věku, druhá pak obsahuje přehled her, které jsou charakteristické pro jednotlivá období v tomto věku. Dospělý člověk hraje v životě malého dítěte zásadní roli, ať se jedná o uspokojování jeho základní Nouzov biologických potřeb nebo o hru. Zvláště v prvních osmnácti měsících se dětská hra bez dospělého neobejde. Úlohou dospělého jesle Jenštejn nejčastěji rodiče je jednak přiblížit malému dítěti okolní svět a udělat ho pro dítě srozumitelným, jednak vytvářet vhodné podmínky Chvaly a možnosti pro vývoj dítěte, vývoj jeho herních aktivit a podporovat tak jeho rozvíjející schopnosti. s. Severová, s. Paul a kol., s. K umění plnit tyto funkce jsou rodiče, podle manželů Papouškových, biologicky vybaveni. Jedná se o vizuální, mimické, hlasové a taktilní jenštejnskými pražskými cvičilo dětem