jejich obecný postoj k otázce péče o dítě, nebo kariéra. Na jeho základě jsem se snažila o vytvoření typologie matek. Matky jsem rozdělila do dvou hlavních skupin, které jsem nazvala matky kvočny a matky lišky. Pro první skupinu matek bylo charakteristické především jejich kladení důrazu na psychickou pohodu a zdravý vývoj jejich dětí, čemuž byly ochotny obětovat svoji kariéru i lepší finanční Herink zabezpečení rodiny, v mateřství viděly velikou hodnotu a ranné dětství vnímaly jako jedno z nejdůležitějších období v životě. Pokud soukromými jeslemi Dobřejovicemi měly tyto ženy možnost zůstat doma s dětmi, aniž by tím bylo výrazněji ohroženo finanční zabezpečení rodiny, tzn. rodina byla schopna přežít i bez jejich příjmu slovo přežít je tu chápáno jako udržení určitého alespoň minimálního standartu materiálního zabezpečení, přičemž tento standart se samozřejmě rodinu od rodiny různí, rády této možnosti využily. Starat se o děti je naplňovalo, Osnice mateřskou a rodičovskou dovolenou vnímaly jako velmi pozitivní etapu ve svém životě. Svoji profesi vcelku rády na nějaký čas opouštěly, péče o děti se jim zdála přednější než profesní růst či udržení kvalifikace. Druhá skupina zahrnovala matky, které si sice na jedné Dobřejovic dětskými jeslemi straně mohly uvědomovat důležitost prvních let života pro další vývoj dítěte, na druhou stranu si však velmi jasně uvědomovaly, že v dnešní době často znamenají tři a více let na mateřské a rodičovské dovolené ztrátu původní kvalifikace, a tedy často i ztrátu
pracovního místa, v mnoha případech se obávaly i zhoršené finanční situace po dobu rodičovské dovolené a neúspěchu při hledání nového pracovního místa po jejím skončení. Některé z nich se na mateřské a rodičovské dovolené cítily osamělé, frustrované či znuděné. Matky lišky se většinou snažily, pokud to bylo možné, pracovat na zkrácený pracovní úvazek, pracovat z domova, věnovat se vlastnímu podnikání apod. Tato typologie se tedy měla stát určitou jednotící linií celé analýzy, kterou jsem chtěla pojmout jako konfrontaci postojů k výchově dětí do tří let mezi oběma skupinami matek. Snažila jsem se i o vytvoření paradigmatického modelu, nicméně dětských jeslích Dobřejovice jsem narazila na výrazný problém, jímž byl do jisté míry předpokládaný nedostatek údajů o některých matkách. Více než polovinu z diskutujících totiž z důvodu nedostatku informací o nich nebylo možno jednoznačně zařadit. Měla jsem tak v podstatě dvě možnosti buďto půjčoven dodávkami Prahou východ Dobřejovicemi