Jesle Praha východ Veleň

některých badatelů, tím správným obdobím pravé dětské hry. Aktivity kojenců a batolat jsou zaměřeny převážně na prozkoumávání vlastního těla a okolí, ať již hmatem, zrakem či ústy, na různé procvičování tělesných pohybů a pohybů s předměty, jejichž cílem je hlavně motorický, percepční, sociální i rozumový vývoj dítěte a poznání okolního světa. Tento cíl si však dítě samozřejmě Nouzov neuvědomuje, jedná tak jen pro činnost samu, a protože mu to dělá radost, zvláště je li v těchto aktivitách podporováno svými blízkými, Praha 19 kteří se do nich zapojují, reagují na ně a sdílí s dítětem jeho radost, proto mohou být, dle mého názoru, tyto činnosti zcela oprávněně nazývány hrou. Pro první měsíce života jsou, podle Millarové s. charakteristické explorační hry jako je zkoumání nové situace či předmětu, manipulační hry neposkytuje li další informace předmět sám o sobě, ale to, že se s ním něco dělá, procvičovací jesle Veleň hry a opakovací hry, při nichž dochází k řazení, utřídění nebo zakódování zkušenosti. Jedná se o hry senzomotorické, typické pro jesle Veleň děti do osmnácti měsíců věku tedy pro děti ve stádiu senzomotorické inteligence, tak, jak ho vymezil Piaget. Senzomotorické hry, též někdy označovány jako presymbolické hry, však nejsou tímto věkem ohraničeny, objevují se i později, i když v mnohem menší míře, protože počet nových předmětů a situací k exploraci se postupně snižuje a vstřebání, utřídění zkušeností již netrvá tak dlouho

Millarová, s. V prvním a druhém měsíci se novorozené dítě adaptuje na nové prostředí, podstatnou část dne tráví spánkem a krátké Praha 18 úseky bdění jsou naplněny převážně uspokojováním základních biologických potřeb, není zde tedy mnoho prostoru pro sociální interakce či hry. K prvním změnám ve vývoji herních aktivit dochází kolem druhého a třetího měsíce života dítěte. Zlepšuje se jeho zraková dětskými jeslemi Veleň percepce, pohyby rukou i úst, prodlužuje se doba bdění dítěte a objevuje se nový behaviorální stav aktivního bdění Paul, s. Šulová, s. Klíčov Nejdříve si dítě zajímavé předměty prohlíží, osahává si je očima s rozvojem motorických dovedností a koordinace ruky a oka postupně začíná malý kojenec prozkoumávat své ručičky, blízké osoby. Okolo čtvrtého a pátého měsíce, kdy dozrává koordinace zraku, hmatu a

Veleni dětským jeslím

pohybového aparátu, již dokáže uchopovat předměty, nejdříve oběma, později jednou rukou, prohlíží si je, manipuluje s nimi a dává je do úst. V prvním půlroce života se pomocí hry kojenci postupně učí vytvářet si jednoduché představy, koncepty, kategorie a očekávání a kol., in Paul a kol., s. Významné pro rozvoj schopností jedince a jeho hry se stává období kolem sedmého až devátého měsíce věku dítěte. V této době začíná být dítě schopné, díky dozrávání kortiko spinálního traktu a počínající lateralizaci hemisfér, soukromé jesličky Veleně nových lokomočních aktivit lezení, plazení, začíná sedět, což výrazně obohacuje jeho hru o nové podněty. Hra se začíná soustřeďovat na nová témata vytváření konceptů, například na prostorové a funkční vztahy mezi předměty a na kvalitativně novou úroveň integrace ve